Ženské přechodové rituály

Přechodové rituály nám nabízí způsob, jak vědomě podpořit změnu v našem životě a vnímat potenciál přechodové fáze a následovat přirozený krok do nového začátku. V přechodových obřadech pracujeme se symbolikou ztráty, odevzdání staré role, opuštění dosavadního stylu a života a to je to potřeba být skutečně vědomě procítěné a rituálně ztvárněné.

Žena může během svého života následovat vědomě či nevědomě tři nejdůležitější přechodové rituály, které jsou spojené s krví a jejím reprodukčním cyklem:

– rituál menarche (první menstruace – přijetí ženství)

– rituál mateřství (rituální vstup do mateřství skrze porod – přijetí mateřství)

– rituál vědmy (rituál menopausy – přijetí zralosti a moudrosti a současné loučení se s menstruační krví jako symbolem plodnosti).

V přechodových obřadech jsou důležitá tři témata: oddělení, hranice  a začlenění (integrace). Je to obecný základ vycházející ze zkoumání rituálů přírodních národů antropologem A. Van Geneppem (jak je zaznamenal ve své knize  „Přechodové rituály“). Tato témata by neměla chybět v žádném rituálu, ve kterém žena prochází z jedné fáze do druhé. 

Fází oddělení může být symbolické oddělení ženy od dění během příprav na rituál. Je uvedena do samostatného pokoje a nějakou dobu ponechána pro svou soukromou meditaci či naladění. Několik dní či hodin před obřadem již není přítomna pro okolní svět a stahuje se do svého vnitřního světa. Bez telefonů, wifi, počítačů, pouze sama za sebe a pouze sama se sebou. Fázi pomezí odpovídá opět nějaký ztvárněný symbol přechodové hranice, např. provaz mezi jejím světem a novým světem rituálu, most, venkovní alej, kterou musí žena projít, přeskakování klubka, otevření a zavření dveří.  Pomezí je neutrální fáze „místa a času konaného rituálu“, je to ono „místo“ ve kterém se děje proměna a transformace. Je to nejkřehčí část, kdy stará forma již skončila a nová ještě nezačala. Často se zde objevují otázky typu „kdo jsem?“, „kam jdu?“ a „co se mnou bude?“. Tato fáze je nejnáročnější pro naše ego, které má potřebu stále kontrolovat a udržovat neměnné status quo. Nezbývá nám často nic jiného než se pustit, odevzdat a důvěřovat v cyklus znovuzrození.

Fáze začlenění je symbolizována především uvítáním „nové ženy“ s novým prožitkem do vesnice, komunity, rituálního kruhu, mezi ženy, které jí vítají na druhé straně. Je to velice důležitá součást přechodových rituálů, neboť slouží jako integrace zkušenosti, re-orientace v novém vnitřním prostoru a znovu-začlenění této zkušenosti do reálného života. Pokud jsou součástí obřadu členové rodiny, právě tohle je místo, ve kterém vás přátelé a rodina znovu vítají zpět do života a reality a stávají se svědky vaší nové identity, vašeho nového proměnného já.