fbpx

Těhotenství

Těhotenství a všechny naše vnitřní ženy

Jeden den před svatbou. Konečně jsou došité šaty nevěsty a díky milovaným přítelkyním je zdobí ručně vyšitá volavka. Hedvábný posel krétské bohyně. Také je přítomé několikadenní zpoždění měsíčního času. Těším se na fórek vesmíru, až se mi krev spustí přímo před oltářem. V duchu si říkám, že to bude pro mě typické. Konec konců, projekt “Měsíc v nás” byl dlouhou dobu mou vášní a měsíční krev nekonečnou fascinací. Ani ve snu mě nenapadlo, že by příčina mohla být jinde. To až Věrka měla tušení. Byla jsem u ní na poslední svobodné masáži. Když jsem si lehla na masérské lůžko, intuitivně změnila všechny připravené oleje s otázkou, jestli náhodou nejsem těhotná? Néééééé, určitě ne, mám jenom zpožděnou menstruaci. Nebo ne? Po masáži jsem okamžitě běžela do lékárny a doma jsem zjistila, že test je pozitivní. Chvíli dělám, že nerozumím. Čárky modré nebo růžové se mísí před očima a já v sobě cítím zvláštní pocity vzrušení. Třeba je to chyba, říkám si. Třeba se musí na testovací papírky čůrat ráno. Jsem připravená k předsvatební noci. O samotě si uvědomuji, že s sebou povezu i malou fazolku. Dělám jako by nic. Hlava si novou realitu nechce připustit. Připravuji svatební rituál u řeky Berounky. Vzývám na zítřejší obřad všechny dobré duchy a podpůrné elementy pro vykročení na cestu lásky. Večer si dopřávám koupel s růžovými esencemi a povídám fazolce uvnitř, že se zítra budu vdávat. Co kdyby tam přece jen to mimino nakonec bylo? Tak ať ví, z čeho jsem tak vzrušená a nervózní.

Přesně v 6h ráno se budím a druhý test potvrzuje, že fazolka v břiše je skutečná a já se směju ještě více. Tentokrát se jim to nahoře fakt povedlo! Je to pravda, jsem těhotná!

Ačkoliv jsem si tento pocit mnohokrát představovala, můj první dojem byl, že to ještě přece nemůže být pravda. Jak je možné, že hned napoprvé? A těsně před svatbou? Proč jsem nepočkala s čůráním až o pár dní později? Zároveň vnímám jemné pocity, které přinášejí do vzduchu neochvějnou přítomnost ZMĚNY. Co to vlastně znamená? Pro mě? Pro vztah? Pro mou práci? Kolo osudu se otáčí svým vlastním směrem. Nezbývá mi, než se poddat jeho pohybu.

První trimestr byl pro mě náročný, zmítala jsem se v dosud neznámých pocitech. Pochopila jsem, že mi začal těhotenský detox, který bude trvat pravděpodobně celých devět měsíců. Budu vedená nekompromisně znovu pravdivě odkrýt všechny zasypané komnaty svých “vyřešených” věcí. A skutečně, mnohé bylo znovu objeveno a podrobeno zkoušce pravdy! Na jednu stranu jsem byla vděčná, že vím, jak se sebou být a nezbláznit se. Na stranu druhou jsem občas záviděla “nepolíbeným” maminkám, které nic neřeší a jednoduše se těší na své miminko. Pravdou je, že “temné” dolování pokladů pravdy mě vždy bavilo. Netušila jsem, zda to však nyní zvládnu. Věděla jsem pouze, že mám kolem sebe pevnou podpůrnou síť přátel. A také, že mám muže, který jen tak neuhne. Který umí stát pevně v rozbouřených a napředvídatelných vodách mé povahy. Zpětně si uvědomuji, že si právě on zaslouží svatozář.

Pár týdnů po svatbě jsem byla protivná a jedovatá. Neschopná jakéhokoliv “manželského” citu. Byla jsem vrčící, toužící jen po své noře. Dlouho jsem nechápala, jak někdo může považovat těhotenství za “nejkrásnější období v životě ženy”. Připadalo mi to jako scifi. Na svatební cestě v jižní Anglii jsem po příjezdu do hotelu hodila tyčku přímo na Magdalene Street. Odporná smažená vejce mi zůstala hluboce uložená v čichových buňkách. Na Thor jsme šly téměř tři hodiny, protože jsem cestou vystřídala několik laviček, na kterých jsem nečekaně usínala. Chtělo se mi vyskočit z kůže, nebo to celé raději zaspat!

Psychika funguje dokonale. Když se vzpírá ona, vzpírá se celé tělo. Byla jsem nucená první týdny velmi zpomalit tempo, pořádně dýchat a začít si vědomě připouštět, že mi v pupku roste nový život.

Dle vzoru “cyklického života” jsem si své „těhotenské ženské tváře“ rozdělila cyklicky. Archetypy, které potkáváme v průběhu našeho života jako ženy, jsou činné i v těhotenství. Jen trochu jinak a nezvykle. Zjistila jsem, že jeden z nich je aktivován více, než ostatní. Žena se neustále otáčí po kruhu všech tváří vnitřní ženské podstaty. Cesta nekončí matkou. Pozornost je v tomto archetypu jakoby pozastavená a nasměrovaná více dovnitř. Nicméně celá družina našeho vnitřního týmu žen je stále přítomna. Určitě stojí za to, je pozvat ke svému vnitřnímu ohni i v tomto posvátném období!

Těhotná PANNA

Moje těhotná Panna nepřipouští možnost, že je něco jinak. Ve druhém trimestru jsem byla velice aktivní pracovně. Stihli jsme se s mužem přestěhovat za Prahu, dovybavit byt, cestovat po Florencii, Sardínii a nakonec ještě odletět na Krétu. Účastnila jsem se několika seminářů a weby o matce a dítěti jsem zásadně neprohlížela. Měla jsem přece tolik času…

V 7 měsíci jedu vlakem na výlet do Olomouce a jsem začtená do knihy “Vědomá prostitutka”. V obepnutých šatičkách provokuji v byznys třídě Leo Expres a připadám si vtipně. Za žádnou cenu se nechci vzdát jisté míry svobodomyslnosti a živelnosti. Trvalo mi celých devět měsíců, než jsem dokázala se slzami v očích nad Karlovým mostem zamávat hejnu racků. Symbolu mé vnitřní těhotné Panny. Oplakala jsem mnohé z toho, co jsem nestihla. Odmítnuté projekty, semináře, rozhovory, články a vystoupení. Představení v divadle, filmy a návštěvy oblíbených kaváren. Obětovala jsem na určitý čas, velkou část sebe pro novou fázi matky. Pomoc mi poskytla příroda, těžknoucí bříško a práce hormonů. Také potřeba klidu a ochrany v závěru těhotenství. Když jsem se čas od času propadla zpět do křehkosti panenské části, byla jsem blízko sama k sobě, jako nikdy dříve. Zranitelnost ve stavu těhotenství se nedá skrývat a všechny štíty obran jsou připravené opadat. Ocitly se ve mě dvě ženy. Divoká i zranitelná.

Těhotná MADONA

Když jsem se v pokročilé fázi těhotenství potkala ve snech se svou Matkou Madonou, byla jsem oslněna vášnivým spojením mezi energií matky a milenky. Uvědomila jsem si, jak bezděčně společnost přijala intenzivní oddělování těchto energií a jak mnoho žen skutečně během svého těhotenství a především mateřství ztratilo kontakt se svou sexuální esencí a milenkou. Buď matka nebo milenka. Kolik párů neprošlo touto zkouškou, kdy se žena mění v matku a na určitý čas odkládá svou milenku. Ptám se sama sebe zda je to nutné? A je muž také ochoten vidět krásu měnícího se ženství ve spojení s rostoucím bříškem? Nebo odchází do svých představ, kde ukájí svou pozornost s někým jiným či se vrhá do práce? Musí to tak být? Věřím, že jiskření nemusí vyprchat, naopak. Se svým mužem jsme se snažili zůstat po celou dobu v mužsko – ženském spojení. Ne vždy šlo o spojení sexuální. Madona matka má v sobě zvláštní erotiku. A také spiritualitu. Pohádka o neposkrvněném početí udělala v mnoha myslích své. Často jsem si představovala vášní posedlou Marii, kterak se miluje se svým milým, aby dala světu zázrak v podobě nepodmíněné lásky.

Vedle této představy mě moje Madona přivedla zpět do náruče své vlastní mámy. Prošla jsem krásným předporodním rituálem. Stala jsem se dcerou, abych mohla převzít červenou nit našeho rodu a stát se matkou. Bylo dojemné probudit mateřství uvnitř naší ženské linie. Mateřství, které tam vždy bylo, jen nebylo tolik komunikované a viditelné. Miminko se během rituálu přetočilo do ideální porodní pozice a po celou dobu bylo se mnou. Jakoby mi drželo palce, abych rituálem dobře prošla. Byla jsem rituálně omývána několika ženami, hýčkána olejíčky z růží a požehnána mnoha přáními a láskyplnými doteky.

Těhotná KNĚŽKA

Rozvíjení intuice, samota v přírodě a toulky lesem, který byl vždy živější a živější.  Byla jsem ráda sama a jen tak koukala do prázdna. Nic se nedělo, přesto bylo vše kolem mě nabité do poslední elektrické částice. Kolísala jsem mezi touhou být sama a touhou po společnosti. Když jsem měla chuť, vytvářela jsem si své malé osobní rituály. Masáže s myrhou, vizualizace, denní spánek, jógu a úplňkové rozsvěcování svící jako zdravice Luně. Do konce sedmého měsíce jsem vedla semináře, konzultovala s klienty a připadala jsem si jako nástroj Bohyně. Bylo to jiné. Vedla jsem seminář s tématem “matky” a ve mě opravdu rostl nový život. Stála jsem v konstelacích a vše prožívala daleko intenzivnějši. Rituály se stávaly ještě zázračnějšími. Zároveň jsem začínala čím dál více vystupovat ze své komfortní zóny, nejen sama se sebou, ale také se ženami ve své práci. Miminko ve fázích kněžky poznalo všechny emoce, včetně zuřivosti, strachu, lásky. Já jsem mu je trpělivě představovala. Nešlo je schovávat do šuplíku a počkat na “potom”. Život je teď.

Těhotná ŠAMANKA

Transformace. Smrt starého způsobu života a odevzdání se novému, neznámému. Smrt ega, které musí ustoupit, aby se mohlo narodit něco krásného a nového. Absolutní ne-kontrola porodního procesu a příprav. Strach ze smrti. Strach z bolesti. Nejistota, zda všechno zvládnu. Oltář plný růží a noční snění díky tajemným obrazům vytvářejících se na stromech před oknem. Intenzivní sny celý poslední trimestr a vedení. Naštěstí přinášející důvěru a pradávnou moudrost. Přece vím, jak porodit své dítě. Věděly to všechny ženy přede mnou. Vědí to i miminka, která se chystají na cestu skrze porodní cesty. Jiná cesta, než vyjít ven a dolů, není. Tak proč tolik obav? V jednom okamžiku se v mém těle probudila instinktivní síla a začal ke mě promlouvat hlas primitivního plazího mozku. Říkal mi hlasitě: “Chci rodit jako samice, olízat dítě a sežrat placentu!”

Píšu tento článek pro všechny těhotné ženy, které nežijí klišé “o nejkrásnějším období v životě ženy” a mají to jinak. I takové ženy jsou úžasné maminky, vědomé ženy a nádherné bytosti, které svět potřebuje. Vím, jak těžké pro mě bylo začít otevírat své pocity před ostatními ženami. Ptát se druhých, již zkušených matek, kdy se jim spustily “mateřské hormony”? Pochopila jsem, že nepatřím k ženám, které těhotenství prožijí jako na obláčku a každý den se svým miminkem láskyplně promlouvají. Pro mě těhotenství bylo intenzivním časem proměny. Děkovala jsem milosrdné matce přírodě, že nám darovala devět měsíců. Čas dostatečně dlouhý na to, se vším uvnitř se vyrovnat. A nakonec se těšit z přicházející duše. Ať jste takové, nebo makové, milé ženy, buďte především své. Těhotenství je magický čas, který každá prožíváme po svém. Nechte se vést svou intuicí, která vám přinese ve správný čas, ten správný směr. Jsem ráda, že já sama jsem se celých devět měsíců nevyhýbala ničemu a čelila všemu, co přišlo. Těhotenství mi přineslo skvělou možnost všechny kostlivce vysypat ze skříně a nakonec s nimi úlevně tančit vášnivé tango! Nedělám si iluze, že těhotenstvím a porodem cesta k sobě končí. Přeji hodně štěstí všem nastávajícím maminkám i tatínkům, aby si devítiměsíční jízdu na vlnách užili stejně jako já se vším všudy!